O knize: 1998 / Nová kniha Ilji Ilyina navazuje na jeho dílo „Poststrukturalismus. Dekonstruktivismus. Postmodernismus“ (Intrada, 1996), skládající s ním dilogii o postmoderně. Jestliže v první knize autor obecně zkoumá koncepční materiál, který sloužil jako základ postmoderny, pak v novém díle je postmodernismus sám zkoumán do hloubky a historicky ve třicetiletém období své existence. Nová kniha přináší do popředí psychologické teorie Jacquese Lacana a jejich vnímání postmoderními teoretiky, levicový dekonstruktivismus, anglický poststrukturalismus, teorie „sociálního textu“ a „kulturní kritiky“, feminismus, „neobarok“ moderní kultury, nová divadelní kultura (a tedy i divadelnost jako vlastnost moderního světa), stejně jako otázka „začátku a konce“ postmoderní éry – problém jejích historických hranic, jejího vyčerpání a nových vyhlídek, které otevírá.